Květen 2009

Sen o snění

23. května 2009 v 23:55 | Hermit |  Ze života hmyzu
Je jeden takový bod. Jedno takové místo.
Místo, kde bytí a nebytí se navzájem prolínají.
Místo, kde všechno je a zároveň nic není.
Místo, kde jsi najednou mrtvý i živý.
Když zavřeš oči, a přesto je udržíš otevřené.
Jen několik málo sekund před tím než usneš.
Pokaždé se ocitneš na tom místě.
Pouze si to nepamatuješ.
Pamatuješ si to, co bylo před, a to, co bylo poté.
Pamatuješ si sen a pamatuješ si usínání.
Když zavřeš oči, a přesto je udržíš otevřené.
Jen několik málo sekund před tím než usneš.
Uvolníš svou duši. Ocitneš se na tom místě.
A pak si to zapamatuješ.
Ocitneš se tam, kde vše je, a tam, kde nic není.
Tam, kde bytí a nebytí se vzájemně prolínají.
Budeš mrtvý i živý najednou.
A zapamatuješ si to.
Ocitneš se v prázdnotě.
Velký černý prostor všude kolem tebe, kde všechno je a všechno není.
Čas na tebe během toho nepůsobí.
Nestárneš a stáváš se nesmrtelným.
A zapamatuješ si to.
Poslední místo, kde se cítíš naprosto svobodný.
Když zavřeš oči, a přesto je udržíš otevřené.
Jen několik málo sekund před tím než usneš.
Zapamatuj si to!
Alespoň se o to pokus.

Druhá oběť civilizace

19. května 2009 v 12:03 | Hermit |  Ze života hmyzu
Opona se roztahuje a před diváky se objeví podivná scéna.
Na podiu sedí na židli postava, celá ovázaná obvazem.
Jen pouze tak sedí a vůbec se nepohybuje.
Ozve se zaklepání a na scénu vstupuje doktor v dlouhém bílém plášti.
Podívá se na postavu a praví: "Tak se podíváme, jak jste na tom."
Vytáhne z kapsy nůžky a pomalu začne postavě sundávat obvaz.
Když je hotov, ustoupí, aby na ni byl přímý pohled.
Její hlava se téměř vůbec nepodobá lidské.
Její ústa jsou zašita, její víčka rovněž.
Na hlavě má obrovský otvor, jímž byl vyňat mozek.
Místo toho byl do hlavy voperován kazetový přehrávač.
Doktor vytáhne kazetu, vloží ji a spustí.
Řekne: "Výborně. Úžasné. Nyní jsi schopen vstoupit do civilizace."
Postava vstává a odchází.
Opona se zatahuje a představení končí.
Nikdo netleská.

První obět civilizace

2. května 2009 v 15:08 | Hermit |  Ze života hmyzu
Opona se roztahuje a před diváky se objeví hrozivá scéna.
Na podiu stojí Velké tlusté prase oděné do drahého obleku.
Sako je celé napnuté na jeho obří postavě. Na ruce září zlaté hodinky.
Velké tlusté prase svírá v ruce dlouhý řeznický nůž.
Slintá a kvičí a působí naprosto děsivým dojmem.
Před ním leží na stole svázaná nahá mladá dívka, Čistá panna.
Velké tlusté prase přistupuje k Čisté panně.
Odřízne ji kus masa ze stehna a pozře ho.
Zařve: "Právě jsem zničil nevinnost!"
Odřízne plátek z jejího břicha a opět ho sní.
Zařve: "Právě jsem zničil veselost!"
Čistá panna křičí bolestí, zatímco Velké tlusté prase se chystá na další sousto.
Sliny se mu valí z úst, když odřezává její prso.
Zařve: "Právě jsem zničil lásku!"
Krásné tělo Čisté panny se změnilo v mršinu.
Nevypadala už vůbec jako člověk.
Velké tlusté prase ji vyřízne jazyk a spolkne ho.
Zařve: "Právě jsem zničil svobodu!"
Na závěr oddělí Čisté panně hlavu od těla a zavolá na Svinčíka.
Svinčík přiběhne na scénu a v rukou svírá obrovskou skleněnou mísu.
V ní již leží několik hlav mladých lidí, chlapců i dívek.
Velké tlusté prase k nim přihodí hlavu Čisté panny.
Zařve: "Právě jsem stvořil civilizaci!"
Opona se zatahuje a představení končí.
Nikdo netleská.